pondělí 25. listopadu 2019

Polštáře s kohoutky

U VeirMy v eshopu zde jsem si  musela koupit látku s kohoutky od návrháře Philipa Jacobse. I na nákupku na farmářské trhy by to bylo úžasné. Ušila jsem zatím dva polštáře.






Dostala jsem vzorečky ze stejné kolekce. Ani zrno nazmar. :-)
Zatím polotovar.


pátek 22. listopadu 2019

Zrcadlení

Každý druhý příspěvek začíná "Začala jsem na kurzu s Radkou". Ale ono to tak je. Radka pro nás vymýšlí, Radka nás vede, Radka umí. Její kurzy jsou obsazené na rok dopředu.
Takže letos na podzim zrcadlení. Já si na patchworkovém srazu koupila čtyři panely s vlčími máky. V bílém se dají koupit zde. Je to panel 60x110cm a jsou dva motivy. Stojí 165Kč. Dají se koupit i u Mráze. Kolekce se jmenuje "O poppy Poetry".
A pak patchworková klasika. Nařežete, sešijete, nařežete a sešijete. Podžehlila jsem výztuhou, dala látku na záda a olemovala látkou ombré ze stejné kolekce. Obraz jsem pověsila v kanceláři v práci. 





 Poskládáno před sešitím
 
Originální panel

čtvrtek 14. listopadu 2019

Eko tisk letos naposledy

Nějak mi letos všechno rychle uteklo. Ještě jsem chtěla udělat nějaké pokusy s tiskem pomocí listů, ale již je pozdě. Listy opadaly a naopak začaly padat první vločky. Nevadí. Počkáme na léto. Poslední eko tisk jsem dělala doma na staré pánvičce. Není to ono. Ale nějaký otisk je vidět.



První tři fotografie je eko tisk na hedvábí.
Zbytek je staré prostěradlo.






středa 13. listopadu 2019

Barvení a E120

Mám doma dvě knihy na barvení technikou šibory. V obou je technika kamínky nebo bublinky. Prostě nějaký předmět vložíte do látky a v krčku zagumičkujete. Já použila korálky plastové a dřevěné. Dřevěné jsem doufala, že se mi ještě obarví. Takový bonus navíc.
A čím jsem to barvila? To byste neuhodli. Koupila jsem si nějaké přírodní barvy zde. A trochu bez znalosti si objednala co se mi líbilo. Mezi pytlíčky, které mě došly byl jeden opravdu malinký. Bylo v něm 10g vysušených samiček červce nopálového zvaného též košenila, cochenilla, karmín. Brouček žije v Americe na opunciích. Toto barvivo se používá v potravinářství jako E120. Můžete jej najít v limonádách, jogurtech, žvýkačkách. Je to asi pro někoho dost kontroverzní. Pokud je použito do potravin nemůže být označeno jako vegetariánské, košer nebo u muslimů halal.
A já si tyto usušené samičky koupila na barvení.
Zvolila jsem hedvábný šáteček velikosti 55x55cm. Protože barviva bylo opravdu málo, získala jsem asi 0,5l nálevu. A ten se mi při barvení odpařoval. Prostě barvený kousek rozhodně nebyl v nálevu ponořen. Ale barva nádherná. Překvapivě velmi sytá. Výsledek je myslím velmi pěkný. Příště budu volit menší korálky, ten velký dřevěný je moc velký. Nejde gumičku tak dobře přetáhnout a výsledný neobarvený tvar není tak kontrastní.
Samičkám se omlouvám. Chtěla jsem to zkusit.



 
Nálev se mi vyvařoval.
 

Čerstvě rozbaleno.

Usušené samičky, obarvené korálky a hedvábný šátek.

 
Umělé světlo. Je krásně vidět jak některé krčky nebyly dobře utažené.

Foceno na denním světle. Barva je nádherná.

pátek 8. listopadu 2019

Tříměsíční štěně

O tom, že nás opustil náš milovaný Rocky jsem psala. Hodně fotek z jeho psího života jsem uveřejnila zde. Nebylo to jednoduché. Jeho odchod nás zasáhl. Najednou nám chyběly procházky. Nechtěla jsem potkávat ostatní pejskaře. Nebylo komu schovávat odřezky z masa na polévku. Nikdo nás doma nevítal radostným štěkáním.
Prostě jsme začali hledat po inzerátech nějakého šikovného pejska. Koukala jsem na fb do různých skupin, hledala v útulcích. Nechtěli jsme velkého psa, nechtěli jsme nemocného psa. Úplně jsem nechtěla malé štěně. Bude dělat loužičky, kousat do všeho. Já si to ještě pamatuji, když jsem si Rockyho přivezla. Bylo mu 50 dní a tři noci mi kňučel. Rozhodla jsem se, že nechci Bostonského teriéra. Bála jsem se, že budu srovnávat a nikdo by nebyl jako Rocky.
Není jednoduché vybrat psího kamaráda, který Vám bude vyhovovat povahou a sedne do Vašich zvyků a aktivit.
Našla jsem chovatelskou stanici Amerického teriéra - Od Trnovských skal odkaz zde. Ze spojení fena Mysty osrstěná, otec naháč se 8.8.2019 narodilo pět štěňátek (tři naháči, dva osrstěný, čtyři feny a jeden pejsek). Jeli jsme se nezávazně podívat. Fena se nám moc líbila. Velikost tak akorát, povahou nijak agresivní. V pohodě nás nechala si štěňata pochovat. Líbila se nám Bella. Má černou hlavičku, na hřbětě nepravidelný znak a je osrstěná. No a za 14 dní od první návštěvy jsme si ji vezli domů.
Všechno kouše, nás kouše, čůrá na podložku - někdy. Vykusuje pelíšek, který zdědila. Ven moc nechce a rozhodně ještě nepochopila, že se venku venčí. Nechce si dát postroj, ani obleček. Je hrozně žravá, děsně rychlá. Líbí se jí na zahrádce. Proběhne přes moje okrasné keře, přes jahody a je u souseda. Když se vracíme domů vyběhne už všechny schody před domem. Do výtahu se bojí. Vyskočí ale na křeslo a je zvyklá usínat na klíně. První dvě noci jsme se střídali na karimatce na zemi. Další noc již spala pod naší postelí. Týden jsem si vzala home office a pak šla do práce. Už mě vítá když se vrátím a splašeně běží ke dveřím když zarachotí klíče.
Bude to pravý teriér. Žádné potlačené sklony jako náš zlatý Rocky. Američtí teriéři mají dobře vyvinuté lovecké instinkty. Myslím, že nás čeká psí matriárchát. Ta černá hlavička nám ještě ukáže.
Já jsem dobrá tak k šití dalších deček, pelíšků, postrojů a oblečků. To jsou šicí vyhlídky.


Hnědo-bílá maminka, černo-bílá sestra z prvního vrhu.