Kabelka Margiela

Nestačím dávat příspěvky na blog. A to je okurková sezóna nebo právě proto. Zahrada volá.
Taštičku k šatům budu brzo potřebovat a měla jsem ji v plánu už celé léto. Šaty mám od Ivety Nedomové, takže materiál na taštičku byl jasný - dycky LEN. Vybrala jsem střih z časopisu Marina, kabelka se jmenuje Margiela. Šila se v pohodě, vynechala jsem zip, protože je pod klopou a trochu jsem se bála té pěny. Kabelka je akorát velká na mobil, malou peněženku a brýle. Možná ještě nějakou ušiji. Jako hezký malý dárek.

Kartovník

Musela jsem si střihnout nějaký jednoduchý a rychlý projekt.
Kartovník z poslední Mariny byl to pravé.

 

Kam dáváte karty vy? Mojí peněžence se dost ulevilo. Byla narvaná k prasknutí.

Ne penězi, ale kartami. Bohužel.

Tamara tak akorát

Vyzkoušela jsem nový střih z Mariny. Taška se jmenuje Tamara a v časopise je jeansová s třásněmi.
Šířka u vstupu do tašky je 28cm, dole 35cm a výška 28cm.
Přidala jsem pidi křidélka k zipu a změnila jsem připevnění popruhu.
Je opravdu tak akorát a moc hezky se šije.

Galina číslo 2

Taška ušitá na zakázku.
Látka kolekce : Lumina 2
Výrobce : Robert Kaufman
Uši : Látky pro Vás

Dolores sedmkrát

Tak jsem dokončila dárky pro kamarádky. Je to Dolores - klíčenka z Mariny. Je třeba vše najednou nařezat a pak šít po dvou podle barvy nitě. Nebylo to tak hrozné. Je to taková taštička poslední záchrany. Na ležato se do ní vejdou papírové kapesníčky. Snad ji holky užijí.

 

Taky finišujete? Monika

Galina

Ušila jsem další úžasnou tašku podle časopisu Marina. Je to velká a praktická Galina. Ušila jsem ji pro kamarádku Stáňu. Čekala na velkou tašku ode mne dva roky. Kdo si počká ten se dočká.

S vnitřkem jsem si vyhrála. Kapsa kam se podíváte.

 

Poprvé jsem použila vlastní identifikační etiketu.

 

Také jsem poprvé šila s úžasnou výztuhou S320. Taška stála jak prkno.

 

První obrácení a zkouška jak taška bude vypadat s nádhernými uchy. Měla jsem je připravené na tašku pro sebe, ale co s kamarádkou naděláte. Koupila jsem je u Látky pro Vás.

Ucha jsem šila ručně. Ale protože jsem měla výztuhu i na přídavkách na švy, což nedoporučuji, byl to dvouhodinový mazec. V úzké části jsem ručně prošívala dvě výztuhy a čtyři látky.

Na rubu se mi to vůbec nelíbilo. Snažím se být precizní.

 

Takže jsem nakonec vyrobila jakési pokličky. A znovu je ručně přišila.

 

 

S tímto přístupem bych se šitím kabelek nemohla uživit. Nebo by cena za kabelku ode mne byla astronomická.

Tato kabelka byla ušitá s láskou pro kamarádku a moc se líbila. Dokonce si její kolegyně myslela, že je to Desigual. Popravdě nevím zda se mám urazit či pyšně dmout. O výdrži jejich kabelek jsem neslyšela žádnou chválu. Tahle kabelka je od Smičky podle Bellet. Tak uvidíme co vydrží.

 

 

 

 

Další kohoutí stopa

Střih zakoupen u Mariny. Přišel krásně vytištěný v praktických deskách. Momentálně nemá tištěné střihy v nabídce. Nemá prý v provozu tiskárnu. Ale třeba se to změní.

 

Látka : kolekce Poulets de Provence designéra Steve Haskamp, výrobce Spectrix. Koupeno patchworkcz

Výztuha :   Vliesofix 900,  š. 90 cm. Gramáž 70g/m² 100% PA. Koupeno Ragos

Ušila jsem šikovnou skládací tašku na nákupy. Zip mi dal trochu zabrat, ale teď již vím jak na to. Hlavně si nakreslit značky a přišití zipu skončit na značkách. Pak jen nasadit jezdec, tak aby to sedlo. Jako vždy jednoduché jak facka. Druhá a další bude úplně v pohodě. A další budou. Tato taška je vychytávka, kterou užije každý.

A ještě něco málo k výztuze. Koupila jsem ji poprvé a ze začátku nevěděla co s tím. Přišel mi srolovaný pečící papír. Stačilo mě kopnutí od kamarádky Jany. Takže už machruji. Je potřeba vystřihnout pečící papír na požadovaný tvar. U mě aplikace kohoutka na tašce. Na jedné straně pečícího papíru je taková tenounká pavučinka. Tu jsem přiložila na rub kohoutka a zažehlila. A teď prý odstraníš ten papír. Ale jak? Tak jako papír ze samolepky? Tak ne. Musela jsem špičkou malých nůžek jakoby píchnout pod papír a pak postupně odtrhávat. Když máte očištěno od papíru, položíte na líc látky. Koukáte na líc kohoutka a na líc tašky. A znovu zažehlíte. Je to zázrak. Drží to. Nakonec  jsem obšila ozdobným stehem. Tímto postupem jsem si zbytečně nezmenšila obrázek aplikace.

Samotné tělo tašky jsem ušila z obyčejné bavlny. Když tašku vyndáte z obalu je zmuchlaná. Nevím možná by stál za úvahu jiný materiál. Možná by stačila potištěná bavlna, nebylo by to tak vidět.

Tak vzhůru na nákupy!

 

Mája

Další, v pořadí již čtvrtá kabelka z kurzu "japonské tašky". Jmenuje se Mája. Bude to prý docela oříšek. Dvoukomorová taška velikosti  menšího notebooku, s nápadnou kapsou. Bude tam prý i ruční šití. Tak uvidíme.
Na kapsu použiji polotovar, který mám doma. V kroužku jsme zkoušely šít podle knížky Skládaný patchwork od Andreji Votrubcové. Vznikl čtverec cca 15x15cm. Šila jsem ze čtverců 5x5cm. Limetková zelená se musí přehnout na trojúhelník a přišít ke dvěma stranám. Poté se musí diagonála přehnout směrem od středu a prošít.
Na Máju jsem musela přišít další pruhy. A vybrala jsem doplňkovou černo-černou, kterou jsem spolu s limetkovou koupila u Bargello.
Zatím mám jen polotovar na kapsu, vnitřní kapsy a spoustu odhodlání šít v termínu.

 

Zde je dobře vidět původní rozměr

 

 

 

Látky koupené do kombinace.

 

 

Vnitřní kapsa.

 

 

Držte mi palce, ať to náročné šití zvládnu.

 

Alice z kurzu od Bellet

Další kabelka z patchworkového kurzu "Japonské tašky" od Bellet je na světě. První byla Karolína, druhou jsem vynechala a teď Alice. Asi všechny znáte tento typ kabelky. Sešívají se čtverce látky. Já se rozhodla trochu recyklovat. Použila jsem staré jeansy a vzorky potahové látky.
Čtverce jsou 9,5 cm. Kabelka je široká 33cm, hloubka 16cm a výška 19cm. Je tak akorát. Uši jsou koupené u Stoklasy, zapínání u Látky pro Vás.

 

 

Alici jsem si vzala na výlet do Prahy. A úžasná.

Tento typ si ušiji ještě jednou. Opravdu krásné rychlé šití.

Jak jsem šila Karolínu

Jsem předplatitelkou časopisu Marina. Loni jsem si zaplatila on-line kurz tašky podzim 2015. Neušila ani jednu. Na vánoce jsem si nadělila další kurz - Japonské tašky. To jsem si nemohla nechat ujít. A přišlo předsevzetí - musím šít "on-line" s ostatními.
Přední díl se měl šít z hexagonů. Ty jsem již šila a kytičky se mi nezdály pro mě to pravé. Mám hezkou knížku "Nápaditý patchwork", která je plná šablon k ručnímu šití.
Vybrala jsem vzor šupinky. Látky jsem měla koupené u Mráze a starý jeansový kabát.
Vzhůru do toho, půl je hotovo. To ale neplatí na ruční šití. Obšila jsem papírové šablony, které jsem ručně sešívala po čtveřicích. Ve fotogalerii Mariny se začaly objevovat nádherné hexagonové kytičky. A nastal ten správný čas se vyhecovat. Ale taky si trochu pomoci.
U třech obšitých šablon jsem vyndala papírové šablony a na stroji přišila na vatelín. Líbila se mi varianta obšití modrou nití. Vyndala jsem všechny papírky a začala je rozmísťovat na vatelín. Ten jsem ještě podložila zbytkem látky. A špendlila a stehovala. Aby se nerozjíždělo, musela jsem některé v rozích přichytit k sobě. A pak jsem celé šupinky obšila na stroji vyšívacím stehem.
Myslím, že tím se to celé zpevnilo a snad odolá používání. Tímto nečestným manévrem jsem dohnala učivo kurzu.
S vnitřkem jsem si pohrála. Využila kapsy z kabátu a aplikovala přebytečné šablonky.
U vnějšku jsem poprvé použila patku na kédr.
Taška se mi moc líbí. Je, ale dost velká. Tak velkou do práce nenosím. Ale kdybych někam jela! To by byla jiná. Poprvé ji chci vyvětrat na PPM. Takže mě poznáte. A jak poznám já vás?

Taška Karolína v mnoha variantách. Staženo z fotogalerie časopisu Marina.

První návrhy rozložení

Zkouška prošití