Zelená hora

Konečně výlet. Už té práce z domova a jen se psem a na zahrádku bylo dost. Chtělo to nějaký výlet.
Moje srdeční krajina Žinkovy, Nepomuk, Soběsuky, Neurazy. Kraj mých předků.
Nikdy jsem, ale na Zelené hoře nebyla. Většinu mého života byla "okupována" vojáky.
Zaparkovali jsem pod Normou a vydali se na náměstí. Občerstvení u Švejka a pořád do kopce. Spodní brána byla otevřená. Nahoru projela dvě auta. Tak jsme vlezli dovnitř. Za horní branou nás zastavili, že není otevřeno. Nemáme svolení majitele. Jedno auto bylo z České televice. Škoda. Příště se musíme probojovat až na zámek. Pak jsme to obešli při úpatí okolo Kláštěra zpět k autu. Na zpáteční cestě jsme se zastavili v Soběsukách u Anguse na výtečný oběd. Já ty steaky prostě můžu.

Charitativní projekt pro hořící Austrálii

Leden utekl jako voda. Ani není čas odstrojit stromeček. Užíváme si procházky, výlety, zabijačky. Jen ten sníh chybí. Samozřejmě, že i šiji. Po vánocích jsem ušila nějaká trička pro sebe. Nemám dobře nafoceno, tak snad jindy. Ráda bych se vrátila k Aves. Šiji ho pomalu, ale jistě. Každý rok od ledna do dubna. Tedy odskakuji si tu ke kabelce, tu k nějakému šití na sebe. Hlavně žádný stres. Je to hobby, co bude to bude. Ráda šiji věci, které jsem neplánovala. Jako charitatvní projekt pro hořící Austrálii. Holky našly výzvu na facebooku, Monika Kolejová vytvořila pár vzorů a už se šilo. Při posílání trochu dohadování za kolik poslat do Austrálie. Dohadování s poštou. Když jedna napíše posláno za 65Kč a druhá chtěly po mně 200Kč. Na poštu se musíte připravit a nedat se.
Ušila jsem jeden bloček z přírodně barvených látek. I když látky na hromádce vypadají jako všechny stejně žluto-zelené, jsem překvapená jak je rozdíl krásně vidět. Poslala jsem jeden bloček za 45Kč letecky. Doufám, že patchworkářky od protinožců zapracují všechny bločky do krásných dek, které udělají radost někomu kdo přišel o dům, statečně hasil hořící lesy, kdo ošetřoval popálená zvířata.
Bločky si můžete najít třeba na instagramu pod #bushfireblocks#.

 

 Pár fotek z výletu. Štáhlavy, Kozel, Lopata, Hádky.

 

Bella je jak malý klokan.

Cesta je cíl. Týden v kamionu.

V létě jsem měla možnost vydat se na cesty trochu netradičně. Svést se v kamionu napříč Českou republikou. A byla to paráda. Pro mně. Pro řidiče je to těžká dřina. Znáte tu písničku "Řidič ten tvrdej chleba má"? zde
Ale chápu ten pocit svobody a volnosti. Jeli jsme od neděle večer do pátku pozdě odpoledne. Čtyřikrát jsme projeli naši krásnou zem od západu na východ. Třikrát jsme vjeli do Německa  a jednou k bratrům Slovákům. Vezli jsme kaučuk, železo, okurky, kočičí žrádlo, rozmontovaný dřevěný domeček. Zastávky jsme dělali na čerpacích stanicích, na odpočivadlech nebo kde se dalo.  Jedli jsme jednou v hospodě a jinak ve spěchu v autě. Spali jsme na sedačce i na lehátku. Sprchovali jsme se za těžký peníze, ale bylo léto a horko. Hodně jsme si povídali, pouštěli muziku. Byla jsem z cesty nadšená. Ale v pátek večer jsem byla na pokraji sil.

A takhle mi to v kamionu slušelo.

 

 

 

 

 

Pohodička pohoda

 

Snídaně v kamionu. Uvařil, nakoupil a naservíroval řidič.

 

 

I romantika byla.

 

 

 

Ve volných chvílích jsem ručně šila základ na polštář. Na fotky se můžete podívat zde

 

 

 

Děkuji P. za nádherný týden.

Lipno 2014

Na prodloužený víkend jsme vyrazili na Lipno. Letošní zima je bohužel bez sněhu. V sobotu jsme si vyšlápli na Vítkův hrádek. A stálo to za námahu. Nádherné výhledy do okolí. Byly vidět i vrcholky Alp.

V neděli jsme lyžovali na  Kramolíně. Nejvíce se nám líbila sjezdovka č.1 nazvaná Promenádní. Bohužel je málo sněhu. Umělý sníh je jen na sjezdovce, všude okolo je jaro.
Na Lipně jsme opakovaně a moc se nám líbí. V zimě i v létě. Tentokráte se nám podařilo půjčit si apartmán s nádherným výhledem.

Jsme přímo v centru. Landal Marina Lipno