Konec zimy - doufám

Prožíváme nelehké období. Covid je stále mezi námi. Válka je velmi blízko nás. 

Hrozná válka, kterou máme v přímém přenosu.

Je třeba pomávat a tvořit.

Dávám sem po dlouhé době nějaké fotky mého tvoření. Něco málo šiji, hodně pletu.

Dokončila jsem svetr Cardoon od Isabell Kraemer. Pletla jsem z příze Camarose. Je krásně hřejivý a velmi jemný.

Pokouším se o ponožky.

Další je obraz ze čtyř stejných panelů.

A poslední je organizér na jehlice pro kamarádku Stáňu.

 

 

 

 

 

Plenkovník na třetí

 Chtěla bych si uplést svetr. Asi mám málo odvahy, tak nahození odkládám a šiji co vůbec nepotřebuji. Organizér na pletací potřeby. Abych měla vše na jednom místě. Hezky přehledně. Šila jsem plenkovníky, tak jsem trochu poupravila návod. Vzniklo obrdílo. Až jsem měla strach, zda se mi podaří prošít.

Šito z odstřižků z kolekce HomeMade od Tuly Pink.

Na poslední chvíli

Typická situace. Něco slíbím, nebo alespoň řeknu uvidíme. Snad. A pak se blíží termín. Jako, že Jany mají svátek 24.5. A já vím, že musím, měla bych, slíbila jsem. A dny ubíhají. Já šiji, ale něco jiného a mám času dost. A blíží se to. Došívám večer před předáním. Stres a předsevzetí. Už nikdy nic neslibuji. Ale znáte to. Předsevzetí. Pak vidíte oslavenkyni jak září. Je nadšená a výrobek děsně chválí. Její vlastní látku jsem rozzářila žlutou. Musím do toho dát něco ze sebe. Když něco šiji, musí se mi to líbit. Mít chuť to nedat z ruky. Jinak mi to roste pod rukama. Smekám před všemi kdo šijí na zakázku.
Já nic neslibuji.