Makám na tom

 

 

 

Opravdu se neflákám. Šiji každý den již třetí týden. Bude další deka. Jak deka roste, rostou mé obavy zda bude dost látek. A to nakupuji s rezervou. Dnes jsem koukla, že Dáša Bohatá tu modrou již nemá. To zas bude boj. Držte pěsti.

První deka

látky : panel Purrsnickitty od Whimsical a kolekce Cottage Basic
Výrobce : Red Rooster Fabrics
Spodní strana fleece

Nevím jak je to možné, ale ještě jsem Vám neukázala svoji první opravdovou deku. Šila jsem ji pro vnoučka mé kadeřnice.
K ušití mě vyhecovala akce Bellet - Až se zima zeptá, co jsme dělaly v létě.
Deku jsem šila v létě 2015.

Rozřezané čtverečky

Ušitý top

 

Detaily prošití

Focení v přírodě

 

 

 

Výstava patchworkových přikrývek

Při dovolené jsem objevila, že na nádvoří zámku Žerotínů ve Valašském Meziříčí bude v pátek 26. a v sobotu 27. srpna 2016 výstava patchworku. Musela jsem samozřejmě vidět. Když jsem se u vchodu pochlubila, že jsme přijeli až z Plzně. Paní se upřímně vyděsila. „ Kvůli nám?“ To mě pobavilo. Moc hezké quilty a spousta inspirace. Děkuji patchworkářky.

 

 

 

 

 

Trenýrky

 

Látka : Tula Pink

Kolekce : Eden (Labyrinth Sprout)

Výrobce : Free Spirit Fabrics

Občas mám takový momentální nápad, který musí být rychle zrealizovaný. Jako tyhle trenýrky. Žehlím prádlo a pod žehličku se mi dostane dost omšelý kousek. Pánské spodní prádlo neboli klasické látkové trenýrky. Vyhodím TO! Ne nevyhodím. Rozpářu, získám střih a ušiji nové trenýrky. Okamžitě jsem vybrala látku a do večeře ušila. Trenýrky měli u muže úspěch. I mě odpustil to rozpárání starých.

Dala jsem fotku na fb do skupiny Marinky- čtenářky časopisu Marina s  textem :

„ To jsou samé kabelky. Já ušila trenýrky z látky od Tuly Pink“. A narazila jsem.

Žádné „Jé to je pěkné“ J

Ale „Nikdy!“, „Pro chlapy škoda!“, „Pod tepláky škoda peněz a práce!“.

Myslím, že to není škoda. Občas musíme ty svoje miláčky překvapit.

Ne tím, že šijeme, ale že šijeme pro ně a s láskou. 80cm designové látky za to rozhodně stojí.

Pro sestry

Dostala jsem zakázku na ušití dvou tašek pro sestry. Zadání velikost na A4, nějaké drobnosti a láhev s pitím. Světle zelené jsem musela po dovolené došívat popruh. Proto ty rozdíly ve fotkách.

Látky : Amy Butler

Kolekce : Dream Weaver (Mantra Teal)  a Bright Heart (Folk bloom)

Výrobce : Rowan

 

 

 

 

 

 

Karabinka na tašce

Po dovolené jsem musela vyprat svoji novou tašku Karolínu. Obarvila se mi od mokré podložky do stanu. Udělaly se červené fleky. Dala jsem ji prát na 40°C do pračky spolu s hadříkem proti obarvení. Koupila jsem v DM drogerii. Opravdu to funguje. Hadřík pohltí barvu, která pouští. Do pračky jsem dala i s popruhem. Zapnutým. Překpapení č. 1 – červená opravdu pustila. Překvapení č.2 nevydržely to karabiny.

Ušila jsem si na tašku dva popruhy. Jeden krátký, nyní rozbitý a jeden delší, který nosím křížem. Jak myslíte, že to dopadne? Opravím krátký popruh?

Kurva drát padesát

Nejen, že jsem zpátky v práci po báječné dovolené, ale ještě jsem o rok starší.
Půl století, abrahámoviny nebo jak tomu mám říkat. Prostě je mi padesát.
Znáte tu písničku od Visacího zámku?
Odkaz  Já ji nazývám "Kurva drát padesát" a je skvělá.
Já jsem v padesáti pořád mírně potrhlá a rozhodně ne usedlá.
Svět se mění. Jsme jiné než naše maminky.
Pořád si myslíme, že ještě všechno můžeme.
Když budeme chtít! A často se nám nechce.
Kamarádit se s každým, říkat jasně to stihnu, zdravit první když jsem starší a ještě k tomu žena, vařit teplé večeře, brát ohledy na všechny okolo, nedat si další pivo, kafe, nekoupit si další tričko, krásný boty, nejít do divadla, na sraz s kámoškou....
Ale v něčem jsme stejné jako naše maminky. Pořád jsme kvočny, které se bojí o své děti, máme strach, aby dobře dojeli, aby se jim nic nestalo, aby všichni okolo byli zdravý a šťastný.
S přibývajícím věkem si uvědomujeme, že tu nejsme na "furt".
Proto si to užíváme, když je nám padesát.
Užívám si každý den svého života a mám svůj život ráda.
Mám velké samostatné a báječné kluky.
Rodiče pro které jsem stále holčička.
Byt ve kterém můžu mít látky všude a šicí stroj v každém pokoji.
Psa, který mi skáče do postele.
Chlapa, který se z cest vrací v pátek domů.
Práci, která mě živí a koníčka, který mě baví.
Musím to všechno zaklepat.
Mějte se taky fajn. Ať jste mladí nebo staří.
Monika