Nejkrásnější věci jsou podle mě ty neplánované. Někdy Vás nohy zanesou na místo, které neznáte, netušíte co se tam děje, nevíte koho potkáte a pak jste mile překvapeni.
Jako my letos.
Naplánovala jsem výstavu Ebru v Praze. Vyberete datum, koupíte lístky na Pendolino, těšíte se a pak.
Jste dva, výstava stojí 300Kč pro jednoho. Zaplatíte za lístky 600Kč? Já tedy ne. Jdeme jinam. Sedneme na metro, vystoupíme na Malostranské a jdeme. Jen tak se courat. Dát si gulášovku a pivo, toulat se na Kampě a prodírat se davy turistů. Nic pro mého Valacha. Chodit vyšlapanými cestami? Nikdy. Pojďme támhle, tam nikdo nejde. Přesně takto jsme se ocitli před branou do Maltézského Velkopřevorského paláce. Pořádají tam adventní trhy. Vstup 50Kč. To je přesně pro nás.
Krásný prostor, stánky, teplé vánoční pivo, raclette, svařák, švýcarská čokoláda, lidí tak akorát. Všechno načančané a takové neošizené. Na lavicích deky, na stolech krásné lampy, nádherný vánoční strom, dílničky pro děti ve vytopeném stanu, na podiu zpívá ženský sbor. Ve stánku si kupujeme svařák. Ten nejlepší a nejchutnější svařák co jsem kdy pila. Ještě jeden, ještě ....ještě..
Asi jsme tam utratili jako vstupné na výstavu. Ale vůbec nám to nevadilo. Byly to nádherně investované peníze. Do vánoční pohody, klidu a touze si užít společné chvíle.
Mějte klidné a pohodové vánoce. Monika
Lennonova zeď. Za tou je zahrada Velkopřevorského paláce.
Žádné komentáře:
Okomentovat