úterý 21. června 2016

Poprvé v Národním divadle

V práci jsem dostala lístky do Národního divadla. Pondělní návštěva divadelního představení byla nádherným zakončením narozeninového víkendu.

Byli jsme na představení baletu Sólo pro tři. Námět, choreografie a režie Petr Zuska. Věnováno třem zpívajícím básníkům Brel…Vysockij…Kryl.

Toto představení patří mezi nejúspěšnější představení baletního souboru. Na program se můžete podívat zde. Mně se představení moc líbilo. Byly to prolínající se taneční obrazy s originální hudbou. Opsáno z programu :

„Ve smyslu nekonečné oslavy života, nesmiřitelnosti se špatností, zlem a marností, v rámci svérázného humoru, bezbřehého smutku a nevyhnutelné samoty.“

 
Terasa
 
 

Byla to moje první návštěva zlaté kapličky. Nevím, proč se říká kaplička. Když stojíte nahoře na poslední galerii, je to tak úchvatný velkolepý prostor. Je to tak vysoko, až se tají dech. Naše představení bylo zadané pro obchodní partnery firem Wago a Sick. Bylo zajištěno občerstvení a otevření horní terasy. Prolezli jsme naše Národní se skleničkou v ruce od základních kamenů, které jsou dole pod šatnami, až po onu zmíněnou terasu. A to bylo schodů. Já v botách na podpatku. Při pondělku jsem měla, ale jednu geniální myšlenku. Přezout se na schodech Národního ze sandálů do společenských bot. A pak zpět. Já byla tak šťastná, když jsme šli noční Prahou k autu na Nový Smíchov. Já v pohodlných sportovních sandálech růžové barvy. Bylo mi  fajn a nebylo to jen tím obutím.


 
Základní kameny
 

Nahoře na terase




 
Pohled z první galerie
 

středa 15. června 2016

Další kohoutí stopa


Střih zakoupen u Mariny. Přišel krásně vytištěný v praktických deskách. Momentálně nemá tištěné střihy v nabídce. Nemá prý v provozu tiskárnu. Ale třeba se to změní.


 

Látka : kolekce Poulets de Provence designéra Steve Haskamp, výrobce Spectrix. Koupeno patchworkcz

Výztuha :   Vliesofix 900,  š. 90 cm. Gramáž 70g/m2 100% PA. Koupeno Ragos

Ušila jsem šikovnou skládací tašku na nákupy. Zip mi dal trochu zabrat, ale teď již vím jak na to. Hlavně si nakreslit značky a přišití zipu skončit na značkách. Pak jen nasadit jezdec, tak aby to sedlo. Jako vždy jednoduché jak facka. Druhá a další bude úplně v pohodě. A další budou. Tato taška je vychytávka, kterou užije každý.

A ještě něco málo k výztuze. Koupila jsem ji poprvé a ze začátku nevěděla co s tím. Přišel mi srolovaný pečící papír. Stačilo mě kopnutí od kamarádky Jany. Takže už machruji. Je potřeba vystřihnout pečící papír na požadovaný tvar. U mě aplikace kohoutka na tašce. Na jedné straně pečícího papíru je taková tenounká pavučinka. Tu jsem přiložila na rub kohoutka a zažehlila. A teď prý odstraníš ten papír. Ale jak? Tak jako papír ze samolepky? Tak ne. Musela jsem špičkou malých nůžek jakoby píchnout pod papír a pak postupně odtrhávat. Když máte očištěno od papíru, položíte na líc látky. Koukáte na líc kohoutka a na líc tašky. A znovu zažehlíte. Je to zázrak. Drží to. Nakonec  jsem obšila ozdobným stehem. Tímto postupem jsem si zbytečně nezmenšila obrázek aplikace.

Samotné tělo tašky jsem ušila z obyčejné bavlny. Když tašku vyndáte z obalu je zmuchlaná. Nevím možná by stál za úvahu jiný materiál. Možná by stačila potištěná bavlna, nebylo by to tak vidět.

Tak vzhůru na nákupy!