Půl století, abrahámoviny nebo jak tomu mám říkat. Prostě je mi padesát.
Znáte tu písničku od Visacího zámku?
Odkaz Já ji nazývám "Kurva drát padesát" a je skvělá.
Já jsem v padesáti pořád mírně potrhlá a rozhodně ne usedlá.
Svět se mění. Jsme jiné než naše maminky.
Pořád si myslíme, že ještě všechno můžeme.
Když budeme chtít! A často se nám nechce.
Kamarádit se s každým, říkat jasně to stihnu, zdravit první když jsem starší a ještě k tomu žena, vařit teplé večeře, brát ohledy na všechny okolo, nedat si další pivo, kafe, nekoupit si další tričko, krásný boty, nejít do divadla, na sraz s kámoškou....
Ale v něčem jsme stejné jako naše maminky. Pořád jsme kvočny, které se bojí o své děti, máme strach, aby dobře dojeli, aby se jim nic nestalo, aby všichni okolo byli zdravý a šťastný.
S přibývajícím věkem si uvědomujeme, že tu nejsme na "furt".
Proto si to užíváme, když je nám padesát.
Užívám si každý den svého života a mám svůj život ráda.
Mám velké samostatné a báječné kluky.
Rodiče pro které jsem stále holčička.
Byt ve kterém můžu mít látky všude a šicí stroj v každém pokoji.
Psa, který mi skáče do postele.
Chlapa, který se z cest vrací v pátek domů.
Práci, která mě živí a koníčka, který mě baví.
Musím to všechno zaklepat.
Mějte se taky fajn. Ať jste mladí nebo staří.
Monika
Žádné komentáře:
Okomentovat