pondělí 16. dubna 2018

Aves - 12. týden

S menším zpožděním pokračuji v šití projektu AVES. Zatím se šije klasický patchwork, šití přes papír, ruční šití a šití křivek. Někdy je to v pohodě, někdy párám. Jeden bloček přešívám. Nelíbila se mi zvolená látka. Je to náročné, ale jde to.
Přikládám pár fotek z procesu. Možná někomu pomůže. Možná dodám odvahu něco takové zkusit.


První středový kompas




 Letící husy. Nalevo je správně přiložený trojúhelník. Napravo špatně. Někdy je to hodně o geometrii.

 Tento bloček přešívám
 Ruční šití.

 Další kulatý bloček





 Chybička se vloudila
 Tento se mi moc líbí

 Příprava na vystřižení kruhu.
 Špendlíme...Špendlíme



Celek po dvanácti týdnech. Horní díl přešívám. Kolo vlevo dole je pouze položené. Teď si dám pauzu na šití batohu a kabelky. A pak znovu do toho, půl je hotovo.



sobota 7. dubna 2018

PPM 2018

V pátek jsme navštívila výstavu Prag patchwork meeting.
Úžasné setkání stejně bláznivých a zapálených žen do šití. Které nadšeně vzdychají nad americkou látkou za 339Kč za metr a přitom jich doma v syslírně mají za pár tisíc. To je vážně na chocholouška. Tedy na blázinec. Patřím mezi ně. Prag patchwork meeting je v Hotelu Step. Ten je po dobu konání  proměněný na ženský hotel. Pánské toalety jsou přelepeny na dámské. Vážně nekecám.
Na výstavě je k vidění spoustu krásných quiltů, látek, úžasných šicích strojů, pomůcek i galanterie. A hlavně potkáte kamarádky, které znáte jen z netu. Obdivujete jejich nádherné tašky. Protože na tuto akci je potřeba se vybavit. Letos jsem nejvíce viděla tašku Jane. Střih je od Milušky z klubu MM for you. Tak se kochejte fotkami.
































neděle 1. dubna 2018

Našla jsem poklad

Něco hledám a najdu úplně něco jiného. To asi znáte. Našla jsem výšivku, kterou jsem vyšila někdy v dětství. Už nevím kdy. Ani mamka to neví. Teoreticky, kdybych obrázky vyšila ve dvanácti, aby se to dobře počítalo,  je ta výšivka stará 40 let.
A protože mě oba obrázky vyšly moc blízko u sebe a já je chtěla dát každý do dřevěného rámečku, nikdy jsem je nedokončila. Skončily v krabici.
Až letos. Našla jsem je pár dní před Velikonocemi. A hned jsem věděla. Ušiji prostírky.
Tak si počkaly vyšívané obrázky 40 let na své uplatnění. A já jsem moc ráda, že zdobily náš velikonoční stůl.